Dřevěné pergoly
Přirozené vady dřeva jsou odchylky od původního tvaru a struktury , které vznikají během růstu stromu . Vznik a množství růstových vad ovlivňují zejména půdní a klimatické podmínky . Přirozené růstové vady dřeva rozdělujeme do sedmi skupin :
SUKY
Suky – jsou části větví s vlastními letokruhy obrostlé dřevem . Vyskytují se u všech dřevin , ztěžují opracování dřeva , snižují mechanické vlastnosti a někde i estetický vzhled .
TRHLINY
Trhliny – vznikají roztrhnutím dřeva ve směru vláken . Tvoří se různým způsobem : výsušné , mrazové , bleskové atd .
KŘIVOST
Křivost – je odchýlení od podélné osy o křivky . Vyskytuje se u všech dřevin , nejčastěji u listnatých stromů a z jehličnanů u borovic .Křivost může být směrná nebo více směrná . Snižuje použití a výtěžnost dřeva .
SBÍHAVOST
Sbíhavost – je zmenšování tloušťky kmene směrem ke koruně . Je-li větší jak jeden centimetr na jeden metr , považuje se za vadu . Zvyšují se ztráty a přeřezáváním vláken se snižuje pevnost dřeva .
KOŘENOVÉ NÁBĚHY
Kořenové náběhy – jsou mimořádně rozšířené spodní části kmene , způsobené kořeny . Zvyšují pracnost a odpad při opracování kvůli nepravidelnosti struktury a zbarvení .
TOČITOST ( ODKLON )
Točitost (odklon ) – je šroubovité odchýlení vláken od podélné osy kmene .Může být pravotočivé nebo levotočivé a má vliv především na pevnost dřeva .
NEPRAVÉ JÁDRO
Nepravé jádro – normální zbarvení kmenné dřeviny , které nemají jádro a nazývají se nepravé jádro . Nepravé jádro má nepravidelný tvar a vzniká důsledkem poranění nebo poškození hmyzem , houbami , atd .
Množství růstových vad ovlivňuje kvalitu dřeva při jeho dalším zpracování .
Jak bylo výše popsáno , vady určujeme proto , abychom mohli dřevu přisoudit určitou kvalitu . Proto se vytěžené dřevo zařazuje do jakostních tříd , kde se určuje , pro jaké zpracování a výrobky je dřevo vhodné .
JAKOSTNÍ TŘÍDY DŘEVA
Jakostní třídy dřeva – nepoužívají se žádné předpisy , jde spíš o zvyklosti výrobců , které přejímají obchodníci se dřevem . Nejčastěji se setkáváme s třemi jakostními třídami : I , II , III . První jakostní třída bývá v sortimentu omezeně ( například jde o středové hranoly ) . Dřevo v první jakosti je zdravé , pouze s přirozenými vadami v malém množství . Většina dřeva spadá do třídy II , III . třetí třída obsahuje řezivo s přirozenými vadami bez omezení počtu . Může být i napadeno brouky nebo hnilobou . Hodí se spíše na konstrukce například ( bednění ) .
U NÁS NEJČASTĚJI POUŽÍVANOU DŘEVINOU JE SMRK .
Smrkové dřevo má velmi výhodné vlastnosti pro zpracování , proto se smrk u nás stal naším nejrozšířenějším stromem . Smrkové dřevo je měkké , vonící pryskyřicí , poměrně lehké , dlouhovláknité , přitom velmi pružné a pevné , dobře štípatelné . Dobře se opracovává ( řeže , hobluje , natírá ) . V suchu je velmi trvanlivé . V tesařství se nejčastěji používá například na střechy vazníky , krokve , podbití , bednění atd . V truhlářství třeba na výrobu nábytku například selského . Smrkové dřevo je důležitou surovinou pro výrobu papíru .
A proč je dřevo tak široce využíváno a jaké vlastnosti jsou nejvíce ceněny ? Je šetrné k životnímu prostředí , jde o obnovitelný materiál .
Dřevo je všestranným materiálem , který nás provází po celý život . Jen málokdo by dokázal žít bez využití dřevěných výrobků v některé z jejich podob . Ať už ve formě papíru nebo postele .